Moje tvorba:


Zrovna:

Frčím na: Bondovky!
Čtu (pročítám): E. M. Remarque - Cesta Zpátky; J.R.R. Tolkien - Silmarillion
Potřebuju vidět: Hostitel
Poslouchám: klasika Naruto Openingy :D

Naše Hříchy

26. listopadu 2012 v 18:00 | Lady Zealot Crystalvoyager alias Tia |  Final Fantasy Oneshots
Tak tady je první jednorázovka - na téma final Fantasy... No, já vám nevím, příjde mi to takový divný xD sami posuďte, doufám, že se vám bude líbit ;)
*Napadlo mě - že když už jsem to pojmenovala NAŠE hříchy - že bych udělala druhej díl, kterej by se týkal Clouda :)) Ale pouze jestli bude zájem *





"Dobře. Budu, budu. Pá." Zavěsila jsem a znovu jsem civěla na cestu.
Zrovna jsem jela na domluvenou letní brigádu do vesnice Corel, blízko Midgaru. Vlastník oné firmy, Barret Wellace, mi nabídl odvoz z mého rodného města Nibelheimu. Nebyla jsem zrovna typ, co se musí vybavovat a tak jsem radši dělala, že mě zajímá horské okolí. V malé vesnici se měl konat automobilový závod. Odjela jsem v pondělí. Závod měl proběhnout až o víkendu, ale na přípravy byla potřeba hromada pracovní síly.
Po příjezdu, když jsem se ubytovala, jsem rovnou začala pracovat. Kuchyni šéfovala sympatická starší paní Sarah. Byl právě čas na oběd, tak jsme se do toho společně pustili. Po jídle jsem se chtěla zabydlet ve svém novém pokoji. Byl prostorný a čistý. Spočítala jsem postele. Nemohla jsem čekat, že budu mít pokoj sama pro sebe.
Když jsem se odpoledne pustila do natírání plotu, přišla Sarah se třemi dalšími osobami. Tři muži - jeden starší, dva mého věku.


Mimochodem, mě bylo tehdy devatenáct. Měla jsem krásné dlouhé černé vlasy, světlou kůži a hnědé oči. Byla jsem tehdy hodně spontánní, odvážná, nespoutaná a divoká. Měla jsem čistou mysl a horkou hlavu.
K tomu, kdo přišel. Nejstarší pán se mi představil jako Angeal Hewley, majitel hotelu a penzionu v Corel. O hlavu vyšší než on, černovlasý vyhublý mladík Vincent, na mě jen pokýval. Byl dost zvláštní. Téměř stejně vysoký, ale ramenatější, muž se na mě usmál a natahoval ke mně svoji hubenou, ale šlachovitou ruku. Vždycky mi to přišlo neuvěřitelně sexy.
"Zack, těší mě." Krásně se usmál a stiskl moji ruku.
"Tifa, také mě… jé!" Povolila jsem stisk a podívala se na naše ruce. "Vůbec mě to nenapadlo." Zackova ruka byla celá od hnědé barvy. "V pořádku." Rozesmál se a hbitě vyhledal první věc, do které by se mohl utřít. K Vincentově smůle to bylo zrovna jeho tričko.
Po trapase s barvou jsem se vrátila k práci. Utekla rychle a pak následovala večeře.

Během ní mě Zack doslova propaloval pohledem. Cítila jsem, jak se mi rozpaluje celé tělo. Nepatrně se pousmál vždy, když jsem se unáhleně podívala na své oblečení, v domnění, že na něm mám nějakou skvrnu. Když mi konečně došlo, proč na mě tak civí, začala jsem být nervózní. Měla jsem tehdy přítele. A milovala jsem ho. Vzpomněla jsem si na Cloudovi krásné, blonďaté vlasy, jeho silné maže, objímající moje tělo. Ale Zack byl opravdu božsky krásný.
Byl vysoký, černovlasí, měl pronikavé modré oči, které mi trochu připomínaly ty Cloudovi, a uhrančivý pohled. Jeho hrudník přímo volal po tom, abych ho objala, a jeho vypracovaný zadek mě nenechal klidnou. Člověk by řekl, že takový muž ani nemůže existovat.
Po dvou dnech jsem po něm začala toužit. Ovládala jsem se jen díky dušičce v mé hlavě, která říkala: Nesmíš podvést Clouda. Jeho "nenápadné" doteky začaly nabírat na intenzitě. Jako by přesně věděl, jak na mě. Nikdy jsme si ale neměli čas promluvit. Až do třetího dne.
"Aha, takže ty jsi z Nibelheimu?" Vyptával se Zack u snídaně.
"Jo." Odpověděla jsem suše a znovu jsem se zakousla do bochníku chleba.
"A pracuješ na poloviční úvazek v baru."
"Ano."
"Seven Heaven?"
"Tak tak." Vychutnávala jsem si to, jak se snaží.
"Dobrá, teď už vím vše." Usmál se a věnoval se svému šálku čaje. Očekával ode mě zájem. Chtěla jsem ho potrápit, ale měla příliš mnoho otázek.
Odložila jsem důležitě krajíc chleba a podívala se na něj.
"Ty a Vincent odtud pocházíte?" Začala jsem.
"Ne. Tedy já ne. Moje město je Gongaga."
"A vy dva jste…?" Nedávalo mi to smysl.
"Nevlastní bratři."
"A pan Angeal je?"
"Jen můj otec."
"Aha." Sklopila jsem hlavu, abych se zbavila jeho pohledu, a přemýšlela nad další otázkou.
"Máš přítele? Tam v Nibelheimu?" Bez okolků vyhrkl tuhle otázku, jakoby se ptal, jestli mám psa. Díval se mi do očí. Nadzvedl obočí, přičemž se mu na čele objevila drobná vráska.
"Eh, jo, jo mám. Možná na ten závod přijede." Odpověděla jsem rychle.
Z jeho obličeje nezmizel úsměv. Jakoby očekával, že to řeknu. V tu chvíli jsem se mohla jen sama se sebou dohadovat, jestli se o něco pokusí.

Ve čtvrtek jsem dostala práci v hotelu. Musela jsem ho uklidit, aby se návštěvníci měli kde ubytovat. Měla jsem umýt všechna okna. Dostala jsem na pomoc dvě šikovné holky, které měli na starost podlahy. Když byli holky v přízemí, já umývala okna v prvním patře.
V klidu jsem si zpívala, když v tom přišel Zack.
"Tifo?"
-----------------------------------------
Jakmile jsem přišla dolů do jídelny v přízemí, moje spolubrigádnice na mě vrhaly potutelně šibalské úšklebky.
"Tak co Zack? Byl dobrej?" Usmála se zrzka.
"Hele, nebuď drzá." Smála jsem se. Ty holky byli alespoň o pět let mladší než já.
"Nechci být drzá, ale byli jste tam nějak dlouho."
"My jsme strašně zvědaví. Co jste tam dělali?" Přidala se do rozhovoru černovláska jménem Yuffie.
"Prostě mi jen přišel říct, co bude dál potřeba udělat za práci. Toť vše."
"Jo? A to tu práci předváděl na tobě?" Protáhla zrzka Cissnei.
"Kolik že ti je?" Zamračila jsem se na ni.
"já ti prostě nevěřím, že jste si jen povídali." Prohlásila Yuffie.
"ale opravdu. Prostě mi přišel říct, co budu dělat a co to všechno obnáší." Obhajovala jsem se. Udělala jsem dlouhou dramatickou pauzu a následně jsem přiznala barvu.
"Ale máte pravdu. Vyjel po mně." Obě dívky se okamžitě napřímily a jejich tváře se roztáhli do širokého úsměvu.
"No? A to jste spolu jako…" Napjatě mě sledovala Cissnei.
"Souložili? Ne." Zhnuseně jsem se zašklebila. "Když jsem ho odstrčila, řekla jsem, že mám kluka, kterého miluju a že ho nehodlám podvádět." Zasmála jsem se.
Holky si smutně povzdychly a opřely se zase o židle.
"Takže nuda, to je na nic." Brblala si černovláska.
Vítězně jsem se usmála. Pověděla jsem jim, že jsem skončila a odešla jsem z hotelu. Cestou jsem si znova promítala, co se stalo.

O půl hodiny dříve:
"Tifo? Jsi tady?"
Otočila jsem se k oknu zády a spatřila jsem Zacka, jak opatrně otevírá dveře.
"Ne." Odsekla jsem a vrátila se k hadře a oknu.
"Potřeboval bych ti říct, co budeš dělat odpoledne."
"Můžeš mi to říct u oběda, ne?"
"No,…" Dlouho přemýšlel a přitom se škrábal na zátylku. "Táta mě poslal, abych ti to řekl."
"Aha, tak povídej." Odložila jsem hadr a znovu se na něj obrátila.
"Půjdeš znovu do kuchyně a pomůžeš jim tam." Mluvil klidně.
"To je fajn." Promluvila jsem a tím pro mě konverzace skončila. Znovu jsem se pustila do umývání. Přišlo mi divné, že se dlouho neozvalo bouchnutí dveří, proto jsem se otočila a ani mě nepřekvapilo, že tam Zack pořád stojí.
"Ještě něco bys potřeboval?" snažila jsem se znít klidně, ale byla jsem příliš nervózní.
"Vlastně bych něco měl." Začala se ke mně přibližovat a v okamžiku byl u mě. Moje ústa tvrdě narazily na ty jeho. Začala mě hrubě líbat. Chytil mě rukama pevně za stehna, přičemž se mu na rukách znovu objevily ty sexy šlachy. Neodvážila jsem se zavřít oči. Hnusilo se mi to, že se mi to vlastně líbilo. Když jsem z toho šoku nabyla vědomí, opřela jsem se do něj a odstrčila ho.
"Co to děláš?" Vyjekla jsem a upravovala si rozcuchané vlasy, do kterých se mi s chutí zarýval.
"Chceš mě. Vidím ti to ve tváři." Mluvil klidně, ale zrychleně při tom oddechoval.
"Mám snad na čele napsáno: Jsem děvka!? Mám přítele, už jsem ti to říkala. A miluju ho!" Zaskočilo mě, co jsem řekla. Nikdy předtím jsem Cloudovi neřekla, že ho miluju. Náš vztah na to nebyl ještě zralý.
"Chceme to oba. Vím to." Přesvědčoval mě.
"I kdyby, já to neudělám." Kroutila jsem hlavou rozhodně.
Následovalo dlouhé ticho. V hlavě mi to šrotovalo jak na běžícím páse, ale stále jsem nemohla na nic přijít.
"Jak chceš." Usoudil nakonec. "A vlastně tě asi chápu."
Zvedla jsem k němu hlavu.
"Taky mám přítelkyni. Ale když tě tíží svědomí. Co se dá dělat…" Otočil se a měl se na odchodu.
"Ale já…" Zavřela jsem oči a v tu chvíli mě přemohla touha. "…nemívám výčitky svědomí."
Když se ta věta dostala k jeho uším, okamžitě se otočil a opět jsme skončili v pozici jako před chvílí. Chytil mě za stehna a vysadil mě na parapet. Opadla ze mě nervozita a začala jsem si to naplno užívat.
Když jsme skončili náš přehnaně vášnivý akt, klidně se zvedl a odešel. Já rychle dokončila práci, a že jsem ji pěkně odflákla, a vypařila se.

Teprve poté, když jsem ležela na posteli v pokoji, mi došlo, co jsem udělal. Normálně jsem flirtovala v Cloudově nepřítomnosti s pěknými muži, ale nikdy jsem neudělala něco takového. Musela jsem si lisknout. Přešla jsem k zrcadlu a chvíli jsem na sebe koukala. Opláchla jsem si obličej studenou vodou.
Tohle už se nikdy nesmí stát, pomyslela jsem si.
Po zbytek týdne jsem se Zackovi vyhýbala. Když v sobotu ráno přijel Cloud, nemohla jsem se ho nabažit. Byl tím překvapený, protože jsem nikdy nebyla tak emotivní, jako v tu chvíli. Ale líbilo se mu to.
Tenhle incident mě naprosto změnil…

"Takže jsi toho Zacka už nikdy neviděla?" Zeptala se mě.
"Ne, neviděla. A jsem za to ráda. Kdyby neudělala to, co jsem udělala, nebyla bych s tvým otcem tak šťastná."
"A on se to nikdy nedozvěděl?" Zeptala se mě moje už skoro dospělá dcera.
"Ne." Ema se na mě zamračila. "Co je? Chtěla jsi slyšet o mém největším hříchu z mládí." Rozesmála jsem se.
"Takže díky tomuhle miluješ tátu víc?" Zeptala se mě a koukala při tom na fotku mě a Clouda.
"Ano… Ale neříkám, že ty musíš podvést tvého přítele, abys ho více milovala." Výstražně jsem zvedla prst.
"Neboj. Nejsem jako ty." Zašklebila se na mě.
Zvedla se z křesla a odcházela pryč.
"A mami? A nebyl to náhodou ten Zack, který s tátou a strýcem Barretem hrává poker?"
"Ne. Copak je ten chlap svalnatý a krásný?" Rozesmála jsem se.
"Hm." Dodala a odešla z místnosti. Věděla to…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jak se vám zamlouvají moje povídky?

Jsou boží!
Jo, v pohodě
Fuj, škoda mluvit!

Komentáře

1 Anti~ Anti~ | E-mail | Web | 26. listopadu 2012 v 20:08 | Reagovat

Oh my Fucky Gods O.O Dokonalý :D Hlavně mě dostal ten konec:
"A mami? A nebyl to náhodou ten Zack, který s tátou a strýcem Barretem hrává poker?"
"Ne. Copak je ten chlap svalnatý a krásný?"
Yey :D Zackie xD Ty seš vážně krasavec..
Nejdřív jsem byla na Tifku naštvaná, ale.. odpustila jsem jí. Hloupá to žena.. kdo by podváděl Cloudíka? TAK SEXI chlap snad ani enní:D

2 Kikio Vega Kikio Vega | Web | 27. listopadu 2012 v 11:33 | Reagovat

oh Tifa ja som ani nevedela že si sa presťahovala, idem si zmeniť tvoju adresu :3

Jendorázovka bola úžastnáááááááááááá :3 ale dúfam že v poviedke Tifa o Aeris budeš pokračovať, ni? :(

3 Kikio Vega Kikio Vega | Web | 27. listopadu 2012 v 11:50 | Reagovat

[2]: a jasné že chcem pokráčko :D

4 Danyla Danyla | Web | 27. listopadu 2012 v 20:08 | Reagovat

No mne sa to naozaj páčilo :D Uvítala by som ďalšiu časť aj keď ako jednorázovka je to super. :D Najviac ma zabil ten trapas s farbou :D :D

5 Veverka Veverka | Web | 27. listopadu 2012 v 21:11 | Reagovat

Tahle jednorázovka je ůžasná. Moc se těším na dalšì :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama