Moje tvorba:


Zrovna:

Frčím na: Bondovky!
Čtu (pročítám): E. M. Remarque - Cesta Zpátky; J.R.R. Tolkien - Silmarillion
Potřebuju vidět: Hostitel
Poslouchám: klasika Naruto Openingy :D

Gay Gray - část 1

31. prosince 2012 v 14:50 | Lady Zealot Crystalvoyager alias Tia |  Gay Gray

Dobrá, dobrá! Tu máte moji první (a doufejme, že i poslední) yaoi povídku :)) Není to žádný veledílo, jelikož s tím nemám moc zkušeností, takže mě moc nebíjte :)
PS: Starší kus, už z mého starýho blogu, ale říkala jsem si, že bude good ji tady mít :) xD

Upozornění: YAOI! xD





Bylo jasné ráno. Po deštivé noci se do namáhavého, ale slunečného dne, probouzeli obyvatelé Magnolie. Město ožilo. Ona se probudila, ležíc v posteli vedle své lásky. Pohladila ho po vlasech a…
"Grayi! Nečti to!" Zakřičela přes celý byt blondýnka v ručníku.
"Hele zajímá mě, jestli ho políbí!" Uraženě se na ni podíval, když mu stoh papírů vytrhla z rukou.
"Ano, políbí. A co tady vůbec děláš? Padej!" Ječela na něj Lucy a jednou rukou si přidržovala osušku.
"Hledal jsem Natsua. Napadlo mě, že bude tady. Když jsem slyšel sprchu, řekl jsem si, že počkám." Vysvětlil jí důvod své návštěvy.

"To sis řekl správně." Uklidnila se a sedla si na postel. "Natsu tady není. Podle mě už je v cechu. Proč ho vůbec hledáš?"
"To je jedno." Odbyl ji stroze Gray.
"Ts. Mířím tam taky. Počkáš na mě?" Zeptala se ho a strkala ho ven ze dveří.
"Dobře, dobře, nestrkej do mě tak. Bolí to." Smál se.
"Ale jdi!" Zabouchla za ním dveře, rychle se převlíkla a už si to oba dva kráčeli k Fairy Tailu.
Otevřeli velké vchodové dveře a měli namířeno ke stolu, kde obvykle sedávají.
"Grayi - sama!" Křičela modrovláska od baru.
"Ah, Juvia." Protočil očima a sedal na lavici. Lucy si sedla naproti němu a za nedlouho se k němu přihnala Juvia.
"Grayi - sama, proč jste přišel s Lucy?" Zeptala se ho udýchaně.
"Protože jsem byl u ní." Odpověděl a napil se ze džbánu, který měl před sebou.
"Né!" Zakřičela a s pláčem utekla z cechu.
"To bylo hnusný." Přiznala Lucy.
"Pak jí to vysvětlím." Mrkl na ni.
"Hele, támhle je Natsu. Proč že jsi ho vlastně hledal?"
"No… Už vlastně nic." Hypnotizoval růžovlasého drakobijce pár stolů za ním. Seděl s Erzou a o něčem se horlivě bavili. Když Natsu ucítil jeho pohled, zvedl hlavu a podíval se mu do očí. Gray najednou ucítil, jak je víc a víc nervózní. Natsu se na něj rozpačitě usmál a dál se věnoval rozhovoru s Erzou.
"Aha. Co takhle vzít nějakou misi? Ty, já, Erza a Natsu?" Zeptala se po dlouhé pauze Lucy.
"Dobrý nápad, ale až zítra. Dneska mám plno práce." Vymluvil se. Ale sám byl rád, že to navrhla. Už dlouho nebyli společně na misi a bylo by zvláštní, kdyby promluvil on. Těšil se na další misi s ním.

"Dojdu to říct těm dvou." Usmála se na něj a už to hnala k jejich stolu. Gray je zdálky pozoroval. Líbila se mu Natsuova reakce, když Lucy zahlásila, že chtějí jít na misi. Byl najednou celý nadšený a usměvavý. I když, to byl vždycky. Miloval jeho úsměv, jeho postoj, jeho tělo. Toužil po tom, ho ochutnat. Jeho nazírání na něj se od dětství hodně změnilo. Vždy to byl ten otravný, příliš horlivý, natvrdlý Natsu Dragneel. Jeho povaha se příliš nezměnila, ale jeho vzhled byl něco jiného. Něco, co Graye přespříliš lákalo. Musel ho mít. Chtěl ho držet v náručí a nikdy ho už nepustit. Chtěl ho celým svým tělem i duší.
"Grayi sakra, poslouchej mě!" Okřikla ho Erza, které u něj stála nebezpečně blízko. Rychle se od ní oddálil a omluvně mával rukama. Natsu a Lucy se nemohli ubránit smíchu.

Erza chvíli vysvětlovala, jakou misi si vzali, a že zítra vyrazí. Celou dobu se Natsu díval na Graye a ten občas jeho pohled zachytil. Oplatili si pohled z očí do očí a oba se nepatrně začervenali. Erza, i přesto, že mluvila, si tohohle jevu všimla. Nachvíli se zadrhla v řeči a ostatní zpozorněli. Přišlo jí to divné, ale ani v nejmenším nepomyslela na to, co se za tím schovává. Když domluvila, všichni se rozešli. Gray zaplul okamžitě do svého domu, před kterým ho ale na chvíli zastihla Juvia. Začala ho sekýrovat ta to, že byl u Lucy doma, a přitom ovšem stihla i brečet a gestikulovat celým tělem. Jen tam tak nečinně stál a nechal se okřikovat.
"Á Grayi! Tebe jsem hledal. Nutně ti potřebuju něco říct. Promiň Juvie, promluvíte si příště." Objal ho Natsu kolem ramen a odvlekl ho do domu. Gray než z toho vzpamatoval, stáli už oba dva před dveřmi do jeho bytu.
"Co mi řekneš?" Šlebil se na něj Natsu.
"Díky. Zachránil si mě před tajfunem."
"Jo viděl jsem. Teda spíš slyšel." Smál se Natsu. Chvíli tam stáli a koukali na sebe.
"Ehm. Nechceš jít dovnitř." Odkašlal si Gray a pozval Natsua dál.

Posadili se ke stolu a klábosili. Natsua překvapilo, jak krásně má zařízený byt. Bylo to útulné zdomácnělé. Každá místnost působila hřejivě a příjemně. Všude mohl cítit tu jeho opojnou vůni. Když se Gray omluvil, že půjde na toaletu, vkradl se Natsu do jeho pokoje. Byl to pokoj prostého teenagera. Stůl, židle, postej, pár skříní, poházené oblečení, fotky, plakáty, nějaká ta dekorace a obrovská okna, díky kterým do pokoje svítilo teplé zapadající slunce. Natsu si prohlédl pár fotek u Grayové postele, na kterých poznal Lyona a jeho učitelku Ul, taky sebe a Lucy a další přátelé. Poté se posadil na postel a následně si i lehl. Nedalo mu to a přičichl si k jeho huňatému polštáři. Urychleně vstal, když uslyšel jeho kroky, neúprosně se blížící k němu.
"C-co tady děláš?" Snažil se uchovat svoji pevnou tvář.
"Jen jsem se chtěl podívat po bytě." Odpověděl Natsu a vlastně pravdivě.
"Aha." Řekl neslyšně Gray a podíval se směrem k posteli. On není typ, co by si musel pořád uklízet, ale věděl, že postel byla ustlaná, přesně jak ho to učila maminka. Nyní byla peřina pomačkaná a polštář též. Takže Natsu tam musel ležet, pomyslel si. Nad tou představou se mu udělala husí kůže.

"Už asi půjdu. Musím se vyspat na misi." Promluvil rychle a se sklopenou hlavou a zvláštním pocitem utekl z jeho bytu. Gray ho ani nestihl pozdravit. Byl z toho celý na větvi. Musel si dát sprchu. Uznal, že to bude ideální lék na jeho starosti. Pomalu se svlékl a šel do koupelny. Voda byla vlažná, přesně taková, jakou ji měl rád. Líně stékala po jeho těle a on se najednou nemohl pohnout. Jeho myšlenky ho doháněly k šílenství. Zavřel oči a první, co si vybavil, byl obraz Natsua. Jeho zvláštní oči, které ho každý den propalovali, jako ten nejslabší papír. Krásné lososové vlasy, s kterými si pohrával vítr, a ten úsměv. Oh, ten nádherný úsměv. Gray se opřel jednou rukou o zeď ve sprchovém koutě a druhá mu neúprosně klouzala dolů po jeho těle. Z jemných rtů se mu vydral tichý sten. Pomalu kroužil po podbříšku a s každým dalším pohybem nebezpečně klesala jeho sebekontrola. Když se štíhlé prsty konečně semkly kolem pulsujícího mužství, které žadonilo o pozornost už drahou chvilku, uvědomil si, co s ním udělala jediná myšlenka. Nechal své ruce, aby dělaly vše, co se jeho tělu líbí. Vzdechy byli hlasitější a dostávaly rytmus. Sevřel se pevněji a zrychlil tempo. Vyslovil jeho jméno mezi jednotlivými steny a nemohl uvěřit, jak sladce znělo. Pevně se chytl kohoutku a hlasitě vykřikl, když dosáhl vrcholu. Na to se mu podlomily nohy a Gray se bezmocně svedl podél kachliček na studenou zem.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Charlie Charlie | Web | 31. prosince 2012 v 16:36 | Reagovat

Já teda doufám, že není poslední.Yaoi povídek jsem četla hodně a tahle patří mezi ty opravdu dobré.

2 Weekkaa Weekkaa | Web | 1. ledna 2013 v 17:29 | Reagovat

Hezké :)

3 mylovengenz mylovengenz | Web | 5. května 2013 v 17:24 | Reagovat

Kawai :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama