Moje tvorba:


Zrovna:

Frčím na: Bondovky!
Čtu (pročítám): E. M. Remarque - Cesta Zpátky; J.R.R. Tolkien - Silmarillion
Potřebuju vidět: Hostitel
Poslouchám: klasika Naruto Openingy :D

Outplay 1/2

9. února 2013 v 14:00 | Lady Zealot Crystalvoyager alias Tia |  Naruto Oneshots
Aloha, tak se hlásím s novou jednorázovkou! Je na pár SasuSaku, čehož si ti bystřejší jistě všimli xD Už dlouho jsem to měla v hlavě a tak jsem to konečně sepsala. Inspirovala jsem se z filmu Lucky Number, ve kterém hrají hned tři moji oblíbení herci xD Když se bude líbit, přidám druhý díl :) Enjoy it! ^_^





Sasuke Uchiha, známý a bohatý mladík. Dědic Uchihovského impéria. Zběhlý v řečnění a lidské psychice. Milovník žen, vždy chladný a klidný. Svojí výmluvností a atraktivní arogancí už dostal na svoji stranu mnoho partnerů, majitelů firem, ale i žen.
Sasuke Uchiha, známý obchodní, už ne tak známý podvodník.


Stála na rohu ulice. Déšť ji smáčel kapuci, ale stála klidně. Rozhlížela se a hledala svůj cíl. Konečně spatřila nápis na domu.
"U Slepýho barmana. Krásný název." Přešla špinavou ulici a vešla do baru.
Okamžitě poznala, kdo je její člověk. Ve staré zakouřené hospodě byl pouze jeden člověk mající na sobě oblek.
Dosedla k vysokému muži. Čekala, až promluví. Napil se ze své sklenky se skotskou a začal.
"Slečno."
"Pane." Byla dost sebevědomá, její oči propalovaly ty jeho a muž na chvíli zaváhal.
"Krásné místo na setkání." Otočila hlavou a pozorovala slepého barmana, který zrovna utíral nádobí.
"Mám na vás prosbu." Začal pomalu.
"Nejsem Džin z láhve."
"Mám pro vás zakázku."
"Mnohem lepší. Poslouchám."
"Potřebuji se někoho zbavit."
"Nejsem ani profesionální zabiják."
"Ne, nikdo se zabíjet nebude…"
V baru seděli další půl hodinu.

"Nagato! Co zas chceš? Mám práci." Promluvil nabručeně a dosedl do kancelářského křesla.
"Zajisté že máte…" Promluvil tiše a podíval se na dvě nahé děvky, které se na něj lehce usmívaly.
"Nějaké nové zprávy od Kisameho?"
"Nikoliv. Ale konečně jsem sehnal někoho, kdo je ochoten nám pomoci."
Sasukeho tahle věta zaujala, vzepřel se na rukách a pozorně poslouchal.
"Někoho, kdo nám pomůže definitivně zničit Hatakeho impérium."
"Dámy, byli byste tak laskavé." Sasuke pokynul rukou a prostitutky se zvedli a odešli do vedlejší místnosti.
Nagato se za nimi ještě naposledy ohlédl.
"Soustřeď se, příteli." Zašklebil se.
"Tady to je." Hodil mu na stůl záznamovou složku. "To je ona."
"Sakura Haruno? To jméno už jsem někdy slyšel… Kdo je to?" Zamyslel se.
"Možná ji znáte i pod jinými jmény - jako je Stephanie LaGrossa, Daniel Mariano a podobné." Mluvil Nagato dál. Nyní si dal ruce za záda.
"Tahle? Nepřipadá v úvahu." Odhodil složku zpátky na stůl. "Je to obyčejná zlodějka."
"Ale ve svém oboru nejlepší."
"Nagato, dal jsem ti jediný úkol a ty mi přineseš tohle?" Ukázal zhnuseně na složku.
"Máte smůlu, pane. Dal jste mi úkol… Haruno tu bude do čtvrt hodiny." Usmál se a odešel z místnosti.

Sasuke si nalil další sklenku vína a křikl k vedlejšímu pokoji, kde se schovávaly dvě nahé dívky.

Sakura se chystala vstoupit do centrální budovy firmy Uchiha. Odplivla si a konečně se vydala kupředu otáčejícími se dveřmi.
"Dobrý den, přála byste si?" Zeptala se jí milá recepční.
"Hledám pana Uchihu." Promluvila zmateně. Stále byla šokovaná vzhledem celé budovy.
"Ehm promiňte, a kterého?"
"To mě taky mohlo napadnout." Zabrblala si pro sebe. "Sasukeho."
"Máte domluvenou schůzku?" Recepční si ji neustále zvláštně prohlížela. Přemýšlela, co si vzala na sebe, že na ni tak zírá.
"To je v pořádku, Ino. Slečna jde za mnou." Promluvil Nagato.

Sakura se otočila a spatřila vysokého černovlasého muže. Pokynul ji rukou směrem k výtahu.
"A vy jste?" Ptala se ho, zatímco čekali na výtah.
"Jsem poradce pana Uchihi."
"Kterého?" Napodobila hlas recepční a zašklebila se.
"A to mu jako radíte, jak se má zbavovat svých konkurentů?" Zeptala se drze.
"Nějak tak." Překvapilo ji, jak byl Nagato klidný. Předpokládala, že o ní věděl vše.

Sasuke se oblékl zpátky do saka a kalhot a poslal dívky pryč. V pravou chvíli - právě přicházel Nagata a s ním malá nenápadná slečna. Kdyby nenápadná.
"Má růžový vlasy? Na fotkách vypadala jinak." Brblal si.
"Dovolte mi Vám představit Sakuru Haruno,…"
"…zlodějku." Dokončil větu Sasuke a podal Sakuře ruku. Nepřijala ji.
"Těší mě." Řekla trochu podrážděně.
"Nápodobně." Prohlásil Sasuke. Už na první pohled bylo vidět, že tihle dva se mít rádi nebudou.
Sakura se cítila příšerně. Připadala si tak málo cenná a neužitečná, ale tyhle svoje pocity musela skrývat za štítem. Na obdiv mohla dávat pouze svoji konverzační obratnost a aroganci.

Nagato se snažil snížit tlak v místnosti a začal mluvit. Růžovláska si sedla a pozorně naslouchala. Byl to v podstatě jednoduchý úkol. Ve společnosti Sasukeho se měla vydat na společenský večírek pořádaný jedním z jeho konkurentů. Odbít si konverzaci, kterou považovali muži za zcela nezbytnou, a ukrást důležité papíry z kanceláře Hatakeho Kakashiho. Pomocí vlastních triků. Nepřipadlo jí to těžké, už tolikrát kradla pro velké společnosti, ale tohle bylo jiné. Uchihy, jak jen to říct lehce, neměla moc v lásce.

Nagato ji dal všechny podklady, které bude potřebovat. Plán budovy, počet a popis ochranky. Sasuke ji zase instruoval o vybraném chování a důležitosti jejího vystupování.
"Dáme ti nějaké pěkné jméno, pěkné šaty… Když nebudeš mluvit, tak to půjde hladce." Zašklebil se Sasuke.
"To si piš, že nebudu mluvit. Nehodlám tlachat o obchodních kravinách." Prohodila ledabyle Sakura a chtěla do ruky vzít sošku, která ležela na stole, aby si ji prohlédla. Sasuke ji rychle zarazil.
Sakury se zase zmocnil ten pocit méněcennosti, byla jako špína, na kterou nikdo nechce sahat a nemít s ní nic společného.

Nagato odešel. Sasuke byl najednou v pasti. Nechtěl s ní být o samotě. Vyvolávalo to nechtěné pocity a závany minulosti. Seděli v jeho kanceláři a ani jeden nepromluvil. Čekali na příchod černovlasého muže, který je zachrání z této trapné situace.

Sasce se snažil dívat kamkoliv jinak, jenom ne na ni. Za to Sakura na něj zírala celou dobu, co seděla v pohodlném křesle.
Když se její pohled konečně střetl s jeho, pobaveně se na něj zašklebila.
"Co na mě tak civíš?" Vyštěkl na ni Sasuke. "Přemýšlíš, co bys mi ukradla?"
"Vlastně ano." Nepřestávala se na něj dívat.
Její odpověď ho zaskočila, snažil se proto vypadat nad věcí. "A na co si děláš zálusk? Věř mi, nebylo by lehké mě okrást."
"To nebylo." Zkřížila ruce na prsou. "Jsi velmi sobecký a majetnický." Začala pomalu mluvit. Udělala pár kroků k němu. "Máš rád, ne miluješ svůj majetek." Obešla židli, na které seděl. Naklonila se k němu, aby mohla šeptat. "Zabíjel bys pro něj…"

Sasuke ztratil svůj pověstný klidný úšklebek. Místo toho mu ve tváři viděla nervozitu a očekávala, že je zmatený. Viděla mu do hlavy. Očima se snažil hledat cokoliv na svém těle, co by mu mohla ukrást, ale navenek chtěl vypadat jistě a i trochu arogantně. Ze směsice všech těch pocitů nevyšlo nic dobrého.
"Chráníš ho pečlivě a chytře. Ano, je těžké tě okrást." Obešla židli a postavila se před něj.
"Ale jde to." Usmála se na něj zářivě a odešla z místnosti.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Enaily Enaily | Web | 15. února 2013 v 17:31 | Reagovat

A Ďalej?! :D To ako si predstavuješ, že sem kopneš len polovicu?! :D Ja som zvedavá na pokračovanie! :D Rýýchlooo ! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama